Wageningen University & Research v Nizozemsku organizuje mezinárodní soutěž Autonomous Greenhouse Challenge, ve které multidisciplinární týmy vyvíjí algoritmy schopné autonomně řídit osvětlení, vytápění, dávkování CO₂, zavlažování a hnojeni ve vysokotechnologických sklenících. Čtvrty ročník, zaměřený na pěstování zakrslých rajčat, prokázal, že plně autonomní řízení celého pěstebního cyklu je technicky proveditelné. Vítězný tým IDEAS z čínské univerzity Zhejiang vsadil na maximální hustotu 40 květináčů na metr čtvereční a dosáhl nejvyššího čistého výnosu ze všech pěti soutěžních týmů.
Měřitelné přínosy pro pěstitele
Výsledky čtyř ročníků soutěže ukazují konzistentní přínos autonomního řízení: zvýšení výnosu okurek o 12 procent, snížení spotřeby energie u cherry rajčat o 20 procent a nárůst čistého zisku u salátu o 28 procent. Vedoucí projektu Silke Hemming z WUR potvrdila, že s výjimkou drobných zásahů dokázal každý tým dosáhnout úspěšné sklizně čistě pomocí algoritmů. Klíčovou roli hrají senzory měřící teplotu, vlhkost a stav rostlin v reálném čase — profesorka Kathy Steppe z univerzity v Gentu upozornila, že teplotní rozdíly mezi vrstvami skleníku mohou dosahovat až čtyř stupňů Celsia.
Český trh reaguje — Sensorie rozšiřuje nabídku
V České republice roste zájem o inteligentní skleníkové technologie. Brněnský startup Sensorie, založený absolventy VUT Davidem Bažoutem a Danielem Kolínkem, dodává chytré skleníky s řídicí jednotkou, senzory a mobilní aplikací již více než stovce zákazníků po celém Česku. Systém automaticky řídí větrání, vytápění a zavlažování a firma chystá rozšíření o hydroponický modul. Investice do vybavení skleníku činí přibližně 40 tisíc korun s odhadovanou návratností dva až tři roky. Globální trh s inteligentními skleníky má v roce 2026 hodnotu 1,57 miliardy dolarů a podle prognóz vzroste na 4,69 miliardy do roku 2035 při ročním růstu 13 procent.
Pátý ročník soutěže se blíží
Wageningen University připravuje pátý ročník Autonomous Greenhouse Challenge na rok 2026, který má posunout hranice autonomního pěstování ještě dále. Pro české zemědělce představuje trend autonomních skleníků příležitost ke snížení provozních nákladů a zvýšení produktivity — zejména v kontextu opakovaného sucha a rostoucích cen energií, které české zemědělství v posledních letech sužují.
