Kostní moučka jako první fosforečné hnojivo
Fosforečná hnojiva patří mezi nejstarší průmyslová hnojiva používaná v zemědělství. Už koncem 18. století farmáři zjistili, že rostlinám prospívá kostní moučka nebo popel z kostí, tedy organické zdroje fosforu. Vědecký základ tomuto poznání dal na počátku 19. století německý chemik Justus von Liebig, který prosazoval myšlenku, že půda kromě organického hnojiva potřebuje i anorganické soli.
Brněnský náskok před Angličany
Metoda výroby superfosfátu, tedy rozpouštění fosfátové suroviny kyselinou sírovou, se obvykle připisuje Britovi Johnu Bennettu Lawesovi, který v roce 1842 postavil první tovární výrobu v londýnském Deptfordu. Brněnský profesor Gotthold Escher přitom obdobný postup popsal už v roce 1835, tedy o sedm let dříve - český vklad do historie moderní agrochemie tak zůstává v mezinárodním kontextu téměř neznámý.
Fosfátové hlíny a český název kostík
Součástí českého příběhu byla i těžba fosfátových hlín v jeskyních Čech a Moravy, která bohužel zničila řadu cenných archeologických nalezišť. Čeští obrozenci se pokusili prosadit i vlastní název prvku - v roce 1848 navrhl Jan Svatopluk Presl pro fosfor označení „kostík“, které se ale v praxi neujalo a zůstalo pouze historickou kuriozitou.
Zdroje: cs.wikipedia.org, diastyl.cz, ped.muni.cz
