Blokáda Hormuzského průlivu způsobila na evropských komoditních trzích řetězovou reakci, která tvrdě zasáhla české zemědělce. Ceny průmyslových hnojiv, jejichž výroba je závislá na zemním plynu, vyskočily v průběhu pouhých tří měsíců o desítky procent. Zemědělci, kteří si zajistili zásoby ještě před eskalací konfliktu, jsou zatím v bezpečí – těch, kdo musí nakupovat nyní, se situace dotýká velmi bolestně.
Jarní polní práce přicházejí v nejhorší možnou chvíli. Nafta, bez níž se žádná traktorová sezona neobejde, zdražila oproti únoru o šest až deset korun na litr. Pro střední podnik hospodařící na 500 hektarech to v přepočtu na celou sezonu znamená přídavný náklad v řádu stovek tisíc korun. Tyto výdaje přitom nelze přenést na výkupní ceny obilovin – trh je přesycen loňskou rekordní úrodou a nikdo za pšenici víc nezaplatí.
Jihočeští a jihomoravští zemědělci se snaží situaci částečně řešit odklonem od průmyslových dusíkatých hnojiv směrem k živočišným. Tento přesun má ale přirozeně meze – aplikace statkových hnojiv je pracnější, vyžaduje specifickou techniku a v některých oblastech naráží na kapacitní limity. Agrární komora ČR upozorňuje, že část zemědělských podniků přistupuje k redukci vstupů i za cenu nižšího výnosu, protože přehnojená a přitom laciná sklizeň se ekonomicky nevyplatí.
Ministerstvo zemědělství situaci sleduje a v případě prokázaných ztrát nevylučuje aktivaci mimořádných kompenzačních programů, podobně jako tomu bylo po povodních.
