Hormuzská krize udeřila na hnojiva i energie
Evropská komise přijala 19. května 2026 Akční plán pro hnojiva, jehož cílem je stabilizovat trh zasažený kombinací sankcí vůči Rusku a uzavřením Hormuzského průlivu. Rusko a Bělorusko dodávají zhruba čtvrtinu dovozu hnojiv do EU, přičemž uzavření průlivu ve stejném roce narušilo i dodavatelské řetězce pro amoniak a energie potřebné k výrobě dusíkatých hnojiv. V dubnu 2026 dosahovaly ceny dusíkatých hnojiv hodnot o 70 % vyšších než byl průměr roku 2024, přičemž jen mezi únorem a dubnem vzrostly o 40 %.
Krátkodobá opatření: zálohy, ekoschémata, bezcelní dovoz
V první fázi Komise nabízí farmářům zálohy přímých plateb a převody prostředků mezi Pilířem I a II společné zemědělské politiky. Zároveň bylo od 20. února 2026 zavedeno roční osvobození od Společného celního tarifu pro amoniak, močovinu a další dusíkatá hnojiva s odhadovanou úsporou 60 milionů eur — opatření se nevztahuje na dodávky z Ruska a Běloruska. Ekoschémata budou nově moci kompenzovat zemědělce, kteří přejdou na přesnější aplikaci hnojiv a sníží spotřebu syntetického dusíku.
Digestát jako dlouhodobá alternativa
Klíčovým prvkem dlouhodobé strategie je uvolnění pravidel pro využívání digestátu — dusíkem bohatého vedlejšího produktu bioplynových stanic. Komise navrhuje revizi Nitrátové směrnice, aby zemědělci mohli aplikovat digestát nad stávající limity, a podpoří investice do biometanu prostřednictvím fondů Recovery and Resilience Facility. Cílem je snížit závislost na minerálních hnojivech a přitom zachovat výnosy.
Skepticismus farmářů přetrvává
Irská asociace zemědělců (IFA) zpochybnila reálný dopad plánu: podle asociace opatření přímo neřeší ani dostupnost, ani ceny hnojiv. EU mezitím zvyšuje cla na ruská a běloruská hnojiva — od roku 2025 na €40–45 za tunu s výhledem na €430 za tunu do roku 2028 — což vytváří tlak na hledání alternativních dodavatelů mimo dosavadní trhy.
