Připomínka výstavy z roku 1791
Jubilejní zemská výstava se konala v Praze od 15. května do 18. října 1891 a byla vědomě naplánována tak, aby připomněla první průmyslovou výstavu, kterou hostil pražský Klementinum přesně o sto let dříve, při korunovaci Leopolda II. Inspirací byl i úspěch všeobecné výstavy v Budapešti z roku 1885. Vznik stálé výstavní budovy v Praze prosazoval především podnikatel Bohumil Bondy.
Z německo-české akce čistě česká demonstrace
Výstava měla být původně společným německo-českým podnikem, německé obchodní kruhy se však z účasti stáhly. Paradoxně to posílilo její národní charakter - z akce se stala přehlídka české hospodářské a řemeslné zdatnosti. Slavnostně ji 15. května 1891 zahájil arcivévoda Karel Ludvík za zvuků fanfár Antonína Dvořáka.
Zemědělství, rybářství i lesnictví pod jednou střechou
Návštěvníci se mohli seznámit s ucelenou přehlídkou české rostlinné i živočišné výroby, ovocnářství, vinařství, pivovarnictví a včelařství. Samostatný rybářský pavilon postavený ve stylu venkovské chalupy měl vlastní rybníček, zahradnický pavilon zase skleník s exotickými rostlinami. Šlechtické expozice prezentovaly výsledky polního a lesního hospodářství.
Stavba, kterou smetla povodeň
Přípravy provázela zářijová povodeň roku 1890, která zatopila dvě třetiny výstaviště a strhla pět oblouků ocelové konstrukce Průmyslového paláce. Stavbaři museli pokračovat i přes zimu za použití speciální vápenné malty. Náklady kryli vystavovatelé podle svého obratu, český zemský sněm přispěl 100 tisíci zlatými a zbytek doplnily veřejné sbírky. Výstavu nakonec navštívilo přes 2,5 milionu lidí a stala se jednou z nejvýznamnějších hospodářských událostí českých dějin 19. století.
Zdroje: cs.wikipedia.org, nasregion.cz, plzen.rozhlas.cz
