Rekordní úroda přinesla rekordní ztráty
Loňský pěstitelský rok byl z pohledu objemu produkce mimořádně úspěšný — česká sklizeň dosáhla 729 tisíc tun brambor na více než 30 tisících hektarech, meziročně o 11 procent více a historicky nejvyšší hodnota od roku 2011. Evropa jako celek zaznamenala podobný boom. Výsledkem je ovšem hluboká cenová krize: výkupní ceny konzumních brambor se propadly na 2 až 2,5 Kč za kilogram, tedy pod úroveň výrobních nákladů odhadovaných Agrární komorou na přibližně 5 Kč za kilogram.
Čína zavřela dveře, Evropa hledá odbyt
Klíčovým faktorem globálního přebytku je ztráta asijských trhů. V předchozích sezonách směřovalo až 50 procent evropského exportu zpracovaných brambor (zejména hranolků) do Asie. Čína však začala asijský trh zásobovat vlastní produkcí a odběr ze severní Evropy výrazně omezila. Nejhůře dopadl segment průmyslových brambor určených k výrobě hranolků — ceny se dostaly na 10 až 40 haléřů za kilogram, přičemž v Německu distributoři část úrody rozdávali zdarma. Část české produkce skončila v bioplynových stanicích.
Zemědělci snižují plochy pro rok 2026
V reakci na ztráty reducují čeští pěstitelé jarní výsadbu 2026. Podle odhadů Agrární komory by pokles osevních ploch měl dosáhnout 6 až 10 procent. Analytici přitom varují před paradoxem: výrazné omezení produkce by mohlo v sezóně 2026/2027 ceny opět vyšroubovat nahoru. Maloobchodní ceny konzumních brambor klesly v lednu 2026 meziročně o 29 procent, ale zboží z dovozu tvoří stále značnou část nabídky.
Strukturální problém bez rychlého řešení
Krize odkrývá závislost evropského sektoru na průmyslovém zpracování a exportu. Asociace soukromého zemědělství ČR volá po větší podpoře domácí zpracovatelské kapacity a po kampani na podporu spotřeby tuzemských brambor ve veřejném stravování, kde stát prostřednictvím MZe cílí na 65% podíl lokálních potravin do roku 2028.
