Cesta krůty ze Střední Ameriky do Evropy
Domestikace krůty divoké začala přibližně před 3000 lety ve Střední Americe, kde ji chovaly olmécká, teotihuacánská, mayská i aztécká civilizace - nejen pro maso, ale i pro peří používané na šípy, čelenky a náhrdelníky. Do Evropy se krůta dostala krátce po objevení Ameriky, přibližně kolem roku 1519, kdy ji přivezli španělští mořeplavci. Odtud se rychle rozšířila do Portugalska, Anglie, Nizozemska i do Osmanské říše a francouzská šlechta si ji rychle oblíbila jako lahůdku.
Do Čech dorazila se zpožděním
Na české území se chov krůt rozšířil až se znatelným zpožděním - na konci 18. nebo na počátku 19. století. Zpočátku šlo výhradně o záležitost šlechtických dvorů, teprve v průběhu 19. století se chov začal šířit i mezi sedláky. Na podzim se tehdy hejna krůt hnala pěšky z Chorvatska, Slavonie a Banátu na rakouské a moravské trhy, kde se prodávala k výkrmu.
Komerční chov nastartovala poválečná léta
Skutečně průmyslový rozměr získal chov krůt v Česku až po roce 1945, kdy vznikla i první specializovaná zpracovatelská výroba včetně konzerv a uzenin z krůtího masa. Zlomovým okamžikem byl rok 1979, kdy tehdejší zemědělské družstvo v Brništi na Liberecku spustilo na popud agronoma, který se vrátil ze stáže v USA, velkochov krůt a krocanů.
Brniště dodnes drží prvenství
Družstvo v Brništi je dnes největším chovatelem krůt a krocanů v Česku. Provozuje pět chovných areálů, ročně nakoupí přibližně 200 tisíc jednodenních krůťat a vyprodukuje kolem 3 milionů kilogramů živé drůbeže. Krůty se vykrmují do 16 týdnů věku na hmotnost 10 až 11 kilogramů, krocani do 21 týdnů na 20 až 22 kilogramů.
Zdroje: cs.wikipedia.org, slepicar.cz, krutimaso.cz
