Z Colorada do Evropy
Mandelinku bramborovou popsal vědecky Thomas Say už v roce 1824 v Coloradu. Poté, co kolem roku 1840 přešla z plané lilkovité vegetace na pěstované brambory, šířila se Severní Amerikou rychlostí zhruba 140 kilometrů za rok a k Atlantiku dorazila v roce 1874. Do Evropy pronikla i přes zákazy dovozu amerických brambor a po první světové válce se trvale usadila u francouzského Bordeaux, odkud postupovala na východ.
Příchod do českých zemí
Na české území se mandelinka dostala v červenci 1945. První nařízení o povinném sběru brouka vydaly úřady už za protektorátu v roce 1939 jako preventivní opatření. Do roku 1948 experti varovali, že sousední země jsou silně zamořené, a při ministerstvu zemědělství vznikl Výbor pro boj s mandelinkou bramborovou.
„Americký brouk" a propaganda
Zamoření vrcholilo v roce 1950. Vláda vydala 28. června 1950 Provolání k boji proti mandelince bramborové, které druhý den otiskly všechny noviny na titulních stranách. Komunistická moc tvrdila, že brouky nad republiku shazují americká letadla a rozšiřují je agenti-sabotéři. Do povinných prohlídek polí byli nasazeni nejen zemědělci, ale i žáci, studenti, důchodci, ženy v domácnosti a úředníci. Ondřej Sekora napsal v roce 1950 dětský příběh O zlém brouku Bramborouku, jehož náklad dosáhl 120 tisíc výtisků.
Boj, který nikdy neskončil
Mandelinka si rychle vytvořila odolnost vůči insekticidům — vůči DDT už v roce 1952. Dodnes patří v částech EU mezi karanténní škůdce. Nejúčinnější obranou zůstává střídání plodin, které dokáže snížit početnost brouka o více než 95 procent, doplněné biologickou ochranou a cíleným postřikem.
Zdroje: moderni-dejiny.cz, moderni-dejiny.cz, cs.wikipedia.org
