Do poloviny 80. let hospodařilo v Československu přes 95 procent zemědělské půdy v socialistickém sektoru, což provázelo rozsáhlé rozorávání mezí a kácení remízků kvůli scelování pozemků pro mechanizovanou velkovýrobu.

Krajina před kolektivizací

Do poloviny 20. století měla zemědělská krajina střední Evropy podobu jemné mozaiky drobných pozemků oddělených mezemi, remízky, stromořadími a větrolamy. Tyto prvky vznikaly po staletí jako výsledek dělení půdy mezi rolnické rodiny, odklízení kamene z polí i snahy chránit pozemky před erozí a suchými větry. Meze sloužily zároveň jako hranice vlastnictví, cesty pro pěší a dobytek i útočiště pro drobnou zvěř a rostliny, které v souvislých lánech nenacházely místo.

Scelování pozemků během kolektivizace

Po nástupu komunistického režimu byla od počátku 50. let zakládána jednotná zemědělská družstva a soukromé hospodaření bylo postupně nahrazováno kolektivním. Systematické rozorávání mezí začalo už v první polovině 50. let, kdy měly ustoupit velkým lánům obdělávaným těžkou technikou. Plochy jednotlivých družstev se od roku 1950 zvětšily zhruba šestapůlkrát a tradiční pozemky o rozloze několika hektarů tak ustoupily lánům, které mnohde dosahovaly stovek hektarů.

Ekologické funkce mezí, remízků a větrolamů

Meze a travnaté pásy zpomalují povrchový odtok vody, zachycují splavovanou zeminu a zvyšují vsak srážek do půdy. Vrstevnicové uspořádání terénních prvků dokáže snížit riziko vodní eroze až o polovinu, zatímco souvislý travní porost váže v půdě řádově více uhlíku než pole bez trvalé vegetace. Dřevinné a keřové bariéry umístěné kolmo na převládající směr větru omezují větrnou erozi a chrání ornici před vysycháním. Remízky a stromořadí navíc fungují jako biokoridory a útočiště pro opylovače i další organismy.

Návrat významu krajinných prvků

Odstranění mezí a remízků přineslo vedle zvětšení obdělávaných ploch i zrychlený odtok vody, vyšší náchylnost půdy k erozi a úbytek stanovišť pro planě rostoucí druhy i drobnou faunu. Krajinná ekologie i vodohospodářské obory tyto prvky vnímají jako funkční součást zemědělské infrastruktury, nikoli jen jako estetický doplněk polí.

Zdroje: ustrcr.cz, encyklopedie.vumop.cz, en.wikipedia.org