První mlýn u Strahovského kláštera
Nejstarší doložená zmínka o větrném mlýnu v českých zemích pochází z roku 1277, kdy nechal strahovský opat Siegfried postavit mlýn v klášterní zahradě. Na Opavsku je další mlýn doložen k roku 1340. Větrná energie sloužila mlynářům všude tam, kde chyběl spád vody pro klasický vodní mlýn — tedy hlavně na rovinaté a sušší Moravě a ve Slezsku.
Dva základní typy
Starší je takzvaný beraní (německý, sloupový) mlýn — celá dřevěná budova se otáčela za větrem kolem svislého kůlu. Doložen je od 16. století. Mladší holandský typ měl zděnou nepohyblivou věž a natáčela se jen střecha s hřídelí a lopatami; v českých zemích se prosadil v 18. století. K nejznámějším dochovaným patří zděné mlýny v Kuželově z roku 1842 a v Ruprechtově z roku 1873, kde původní lopatkové kolo později nahradila americká Halladayova turbína.
Rozkvět a zánik
Největší rozšíření přišlo po roce 1784, kdy nařízení Josefa II. uložilo obcím zajistit mletí mouky. Na Moravě a ve Slezsku se postupně objevilo přes 700 mlýnů, v Čechách zhruba třetina tohoto počtu. Od přelomu 19. a 20. století je vytlačovaly parní a motorové mlýny; moravské větrné mlýny domlely většinou za protektorátu, kdy úřady mlýny roku 1941 zapečetily.
Co zbylo
Z více než tisíce historických lokalit se dodnes fyzicky dochovalo kolem osmdesáti staveb a jen zhruba dvě desítky si podržely původní mlecí zařízení. Několik mlýnů je součástí skanzenů v Rymicích a Rožnově pod Radhoštěm, sbírku modelů moravského mlynářství spravuje i Technické muzeum v Brně.
Zdroje: e15.cz, denik.cz, kudyznudy.cz
