Průmysl vzešel z odstředivky
Zpracování mléka ve větším měřítku umožnil až technický pokrok 70. let 19. století — odstředivka švédského konstruktéra Gustafa de Lavala a poznatky o mikrobiologii mléka. První parní mlékárna v českých zemích vznikla v Hostivici u Prahy, samostatnou linii má i sýrařství: první česká sýrárna začala pracovat už roku 1838 v Pitkovicích u Říčan. Do konce 19. století fungovalo v Čechách a na Moravě přes 150 sýráren.
Éra družstev
První družstevní mlékárnu založili roku 1878 měšťané v Brně a model se rychle šířil. Kolem roku 1900 už v českých zemích působilo přes 85 mlékárenských družstev, ve 30. letech 20. století se výrobě mléčných produktů věnovalo kolem 800 firem. Mléko se dlouho rozváželo z konví přímo do domácností; skleněné lahve se prosazovaly pomalu a k jejich rozšíření pomohla až pasterizace navazující na objevy Louise Pasteura.
Války a znárodnění
První světová válka byla pro obor těžkou ranou — kvůli nedostatku krmiva a nemocem zvířat ukončilo činnost přes 140 mlékáren. Po druhé světové válce následovala centralizace: do roku 1958 vzniklo 17 krajských mlékárenských podniků, mezi nimi pražský Pragolaktos nebo olomoucká Olma, které fungují dodnes. Kolektivizace přitom řadu menších venkovských mlékáren zcela zlikvidovala.
Od fragmentace k několika hráčům
Po roce 1989 se velké státní podniky rozpadly na menší firmy. Výjimkou byly Jihočeské mlékárny, z nichž vznikla dnešní Madeta. Vstup do Evropské unie v roce 2004 přinesl přísnější hygienické standardy i tvrdší konkurenci a nastartoval koncentraci, kterou dnes český trh s mlékem zná — hrstka velkých zpracovatelů a klesající počet samostatných mlékáren.
Zdroje: stare-lahve.cz, cs.wikipedia.org, rodinnevylety.cz
