Réva vinná se v českých zemích pěstuje minimálně od dob římské X. legie, která za vlády Marka Aurelia budovala vinice u jihomoravského Mušova.

Zlatý věk vinařství nastal ve 14. až 16. století — zásadní roli sehrál Karel IV., který v roce 1358 nařídil zakládat vinice kolem Prahy a dovezl odrůdy z Burgundska.

Od římských legií k Velké Moravě

Nejstarší stopy vinné révy na našem území jsou spojeny možná už s Kelty, spolehlivěji je ale doložena přítomnost Římanů — desátá legie pod velením Marka Aurelia měla ve 2. století základnu u jihomoravského Mušova a v okolí zakládala první vinice. Skutečný rozmach pěstování ale přišel až s příchodem slovanského osídlení v období Velké Moravy v 9. a 10. století, kdy víno sloužilo především k liturgickým účelům a šířilo se souběžně s křesťanstvím.

Karel IV. a zlatý věk vinic

Vrcholné období zažilo české a moravské vinařství od 14. do 16. století, kdy vinice obklopovaly řadu měst a klášterů. Klíčovou roli sehrál Karel IV., který v roce 1348 nařídil zakládat vinice na neobdělané půdě u Prahy a v roce 1358 vydal dekrety pro Prahu i královská města — majitelé kopců do tří mil od Prahy museli vysadit vinice, jinak o pozemek přišli. Noví vinaři měli dvanáct let daňovou úlevu, poté odváděli panovníkovi víno a desátek pozemkové vrchnosti. Karel nechal dovézt odrůdy z Burgundska a Porýní — Rulandské modré a pravděpodobně i Rulandské šedé — spolu s francouzskými vinaři, kteří naučili místní hustou burgundskou výsadbu. Od roku 1370, později i celoročně, navíc zakázal prodej cizích vín, čímž chránil domácí produkci. Česká vína se v té době prodávala až ve Vídni, Polsku a Slezsku.

Od révokazu po dnešní kvalitu

Konec 19. století přinesl ránu v podobě révokazu, který srazil plochu moravských vinic na pouhých 3 800 hektarů. Reakcí byl vznik odborných vinařských škol ve Valticích (1873), Mělníku (1882) a Bzenci (1885). Za socialismu se plocha vinic naopak rozšířila až na 14 000 hektarů díky mechanizaci a nově vyšlechtěným odrůdám jako Pálava či André, důraz ale ležel spíše na kvantitě. Po roce 1989 restituce a privatizace vrátily vinice rodinným podnikům a zákon o vinohradnictví z roku 1995, doplněný harmonizací s EU v roce 2004, nastartoval obrat ke kvalitě. Česká vína dnes soutěží na mezinárodních přehlídkách — připomínku Karlova odkazu vydala Česká národní banka v roce 2008 pamětní dvousetkorunou.

Zdroje: vinarskecentrum.cz, zemesveta.cz, vinazmoravyvinazcech.cz