Konvenční postřik dopraví na rostlinu jen 30–40 % aplikované látky, postřikové drony dosahují 80–90 %.
Legislativa zaostává za technologií
Český zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči ve většině případů zakazuje leteckou aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Drony jsou posuzovány stejně jako pilotovaná letadla, přestože nabízejí adresnou aplikaci s minimálním vlivem na okolí. Farmář musí žádost o povolení podat nejméně 10 dní předem a úřad má dalších 5 dní na rozhodnutí — během těchto dvou týdnů se ohnisko škůdce může rozšířit z lokálního problému na plošný.
Co umí moderní postřikové drony
Drony jako DJI Agras T30 nebo T50 dokážou postříkat až 16 hektarů za hodinu a v kombinaci s aplikační mapou cílí pouze na místa, kde je ošetření skutečně potřeba. Adresný postřik snižuje spotřebu pesticidů o desítky procent, eliminuje utužení půdy přejezdy techniky a redukuje emise z pohonu strojů. Vítězslav Škoda, zakladatel firmy AgroScan, upozorňuje, že paradoxně právě dronový postřik nejlépe odpovídá strategii EU Farm to Fork s cílem snížit používání pesticidů do roku 2030 o polovinu.
EU Omnibus otevírá cestu k výjimce
Evropská komise v prosinci 2025 zveřejnila návrh Food & Feed Safety Omnibus, který by členským státům umožnil osvobodit vybrané typy bezpilotních systémů z obecného zákazu leteckého postřiku. Výjimky budou možné po přijetí prováděcích aktů, které identifikují způsobilé třídy dronů. Návrh nyní prochází řízením v Radě a Evropském parlamentu a praktický dopad se očekává nejdříve v roce 2027.
Co potřebují čeští zemědělci
Tuzemští provozovatelé dronů v zemědělství žádají ministerstvo zemědělství o zkrácení administrativní lhůty z 15 na 48 hodin a o jasnou definici technických tříd dronů, které budou v Česku akceptovány po nasazení EU Omnibusu. Sadaři, vinaři a pěstitelé jahod patří mezi nejhlasitější zastánce — pro ně dronový postřik znamená zásah do míst, kam pozemní technika nedostane.
Zdroje: mechanizaceweb.cz, icaerus.eu, ekolist.cz
