Evropská unie učinila historický krok směrem k modernizaci zemědělského šlechtitelství. Rada EU dne 21. dubna 2026 formálně přijala nařízení o rostlinách vytvořených novými genomickými technikami, které zásadně mění regulační přístup k technologiím jako CRISPR-Cas9 v zemědělství. Nařízení vytváří rámec pro konkurenceschopnější a udržitelnější potravinový systém EU.
Klíčovou inovací je zavedení dvou kategorií. Rostliny NGT-1 — tedy ty, u nichž genová editace nepřekročila rozsah přirozené variability — budou považovány za ekvivalent konvenčně vyšlechtěných odrůd. Nepodléhají povinnosti značení, s výjimkou osiv a reprodukčního materiálu. Národní orgány ověří jejich status, ale potomci již nebudou vyžadovat další kontroly. Z kategorie NGT-1 jsou výslovně vyloučeny rostliny s tolerancí k herbicidům a produkcí insekticidních látek.
Rostliny kategorie NGT-2 s komplexnějšími genetickými modifikacemi zůstávají pod stávající přísnou GMO legislativou EU, včetně povinné autorizace, sledovatelnosti a značení. Členské státy si navíc mohou zachovat právo odmítnout pěstování NGT-2 rostlin na svém území.
Nařízení nyní čeká na formální přijetí Evropským parlamentem, kde je hlasování v plénu plánováno na 18. května 2026. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU vstoupí v platnost za 20 dní, přičemž většina ustanovení se začne uplatňovat po 24měsíčním přechodném období — tedy přibližně od poloviny roku 2028. Pro české zemědělce to znamená možnost přístupu k odrůdám odolnějším vůči suchu, chorobám a škůdcům, které budou vyšlechtěny pomocí přesné genové editace.
