Patent z roku 1817 a spravedlivější daň
Základ stabilnímu katastru dal císař František I. patentem ze dne 23. prosince 1817. Cílem bylo vytvořit trvalý a úplný soupis veškeré zdanitelné půdy a rovnoměrněji rozdělit daňové břemeno. Podkladem pro pozemkovou daň se tak stala přesná evidence parcel, jejich kultur a kvality.
Měření v Čechách a na Moravě
Zeměměřiči pracovali ve dvou etapách. V Čechách probíhalo měření v letech 1826 až 1830 a 1837 až 1843, na Moravě a ve Slezsku v letech 1826 až 1830 a 1833 až 1836. Šlo o první velkoplošné mapování celého Rakouska na geodetickém základě a využívalo trigonometrickou síť budovanou současně pro vojenské mapy. Mapy vznikaly v měřítku 1:2880, kde jeden vídeňský palec odpovídal 40 vídeňským sáhům v terénu. V hustě zastavěných oblastech se používalo i měřítko 1:1440.
Co katastr zaznamenával
Barevné indikační skici ukazovaly vlastnictví pozemků, čísla domů, druhy zemědělských kultur i kvalitu půdy. K mapám patřily polní a stavební protokoly a abecední rejstříky vlastníků. Katastr rozlišoval například zahrady, pole, vinice, pastviny, vodní plochy i lesy. Údaje se revidovaly v roce 1869.
Využití dnes
Originály jsou uloženy v Národním archivu v Praze a v Moravském zemském archivu v Brně. Projekt Virtuální mapová sbírka zpřístupňuje přibližně 7 000 map stabilního katastru, jeho předchůdců a odvozenin. Umožňuje je georeferencovat a porovnávat v čase, takže lze sledovat vývoj využití krajiny a osídlení v konkrétních lokalitách, například proměnu polí, luk a mezí.
Zdroje: myczechroots.com, geoportalpraha.cz, skipcr.cz
