Za rok chybí přes 140 milimetrů srážek, hladina podzemní vody je mimořádně podnormální.
Zemědělci posouvají výsev ozimé řepky o týden až dva dřív, aby porost stihl vzejít před zimou — v suchém profilu ale klíčí špatně.
Nejsušší rok od roku 1961
Podle Českého hydrometeorologického ústavu patří letošní rok mezi nejsušší od roku 1961 — od ledna do poloviny srpna chybí v průměru téměř 15 centimetrů srážek oproti dlouhodobému normálu. V povodí Moravy vysychají menší toky jako Rokytka, Svitava, Punkva nebo Jevišovka, hladina podzemní vody je v mnoha lokalitách na svém dně.
Řepka do prachu
Agrotechnický termín pro výsev ozimé řepky spadá do poloviny srpna až začátku září, přičemž každý den zpoždění výsevu zkracuje čas, který má rostlina na zakořenění před zimou. Letos ale zemědělci sejí do „na prach proschlého" půdního profilu, kde drobné semínko řepky obtížně klíčí. Agronomové proto místo urychlení výsevu spíše nervózně sledují předpověď — o osudu porostu může rozhodnout každý další milimetr deště.
Dopad na příští sklizeň
Letošní sklizeň ozimé řepky přitom už byla s výnosem 2,63 tuny na hektar nejhorší za posledních dvacet let. Pokud se nepodaří založit zdravý porost i pro rok 2027, čeští pěstitelé se mohou potýkat s dalším poklesem ploch — roste tlak nahradit řepku plodinami s nižšími nároky na vláhu v období zakládání porostu.
Voda mizí i pod zemí
Situaci zhoršuje fakt, že sucho postihuje i podzemní zásoby vody, nejen povrch. Vodoprávní úřady kvůli tomu v řadě obcí přistupují k omezení odběrů, což se týká i zemědělského zavlažování v nejpostiženějších regionech.
Zdroje: blisty.cz, orlicky.net, ekonews.cz
