Výnosy obilí na jižní Moravě klesly na 5,06 tuny na hektar a řepky na 2,55 tuny na hektar — nejhorší hodnoty od suchých let 2018 a 2019.
Deficit vláhy na téměř celém území
Podle dat portálu InterSucho zasahoval k 2. srpnu 2026 deficit půdní vláhy přibližně 99 procent území České republiky. V povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů se odchylka od běžných vodních zásob pohybuje mezi 20 až 40 milimetry, v jižních Čechách a na části Moravy klesá až na 40 až 60 milimetrů. Nejhůře jsou na tom jižní Čechy, okresy Klatovy a Domažlice, Vsetínsko a část Zlínska při hranici se Slovenskem. Přibližně polovina sledovaných profilů navíc vykazuje hydrologické sucho — průtoky řek dosahují jen 5 až 60 procent obvyklých srpnových hodnot.
Rekordní vedro prohloubilo problém
Ke stávajícímu suchu se 4. srpna přidalo extrémní horko. Ve Strážnici na Hodonínsku naměřili 40,9 stupně Celsia — poprvé v historii měření byla na Moravě zaznamenána teplota přesahující 40 stupňů. Kombinace vysokých teplot a vyschlé půdy dále urychlila odpar vody z polí a luk.
Nejhorší sklizeň za roky
Dopad na úrodu je citelný především na jižní Moravě, kde letošní žně přinesly výnosy obilovin jen 5,06 tuny na hektar oproti více než 6 tunám v předchozích letech. U řepky ozimé byl propad ještě výraznější — 2,55 tuny na hektar, hodnota, jakou region nepamatuje ani ze suchých sezon 2018 a 2019. Sucho trvající od podzimu přes zimu až do jara přerušily jen krátké srážkové epizody, které však na výrazné snížení vláhového deficitu nestačily.
Chovatelům chybí krmivo
Nedostatek vláhy se propisuje i do živočišné výroby. Na jihu Moravy farmáři hlásí nedostatek krmiva pro dobytek kvůli slabé úrodě pícnin, v krajních případech zvažují chovatelé kvůli neudržitelným nákladům na dokrmování předčasný odchod zvířat na jatka.
Zdroje: intersucho.cz, breclavsky.denik.cz, irozhlas.cz, blesk.cz
