• První písemná zmínka o chmelnicích u Žatce pochází z roku 1348, kdy žatecký měšťan prodal pozemek společně s chmelnicí — od té doby patří chmel neodmyslitelně ke krajině Žatecka.
• V roce 2023 se žatecká chmelařská krajina stala první chmelařskou oblastí na světě zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO.
Od středověkého vedlejšího produktu k výsadnímu postavení
Klima Žatecké kotliny vytvořilo od středověku ideální podmínky pro pěstování chmele, který se záhy stal určující plodinou celého regionu. Kvalitní chmel v kombinaci se sladem z místního ječmene dával základ vyhlášenému žateckému pivovarnictví a díky výjimečné kvalitě piva patřil Žatec po staletí mezi bohatá královská města.
Zrod řemesla a přísná pravidla
V 16. století se pěstování chmele v Čechách profesionalizovalo a vznikl samostatný cech chmelařů. Měšťanská sdružení zavedla přísná pravidla pro pěstitele a objevily se nové profese dohlížející na kvalitu produkce — dozorci, revizoři a měřiči, kteří chránili pověst žateckého chmele před podvody a nekvalitním zbožím.
Vrchol produkce a moderní odkaz
Rozmach pěstování z hlediska plochy i technologií vyvrcholil v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Dnes je Žatec známý především pěstováním odrůdy Žatecký červený poloraňák, jehož chmel se pod značkou Saaz Hops dodává do nejprestižnějších pivovarů světa. Zápis na seznam UNESCO z roku 2023 potvrdil, že jde o kulturní dědictví srovnatelné významem s nejvýznamnějšími zemědělskými krajinami Evropy, a přispívá i k rozvoji cestovního ruchu v regionu.
Zdroje: edu.ceskatelevize.cz, e15.cz, dumazahrada.cz
