Zákon z revolučního roku 1848
Robota a poddanství, které po staletí svazovaly venkovské obyvatelstvo v habsburské monarchii, skončily zákonem, který říšský sněm po týdnech jednání schválil poměrem hlasů 174 ku 144 při 36 zdrženích. Císař Ferdinand I. jej stvrdil a vyhlásil 7. září 1848. Poddaní do té doby museli pracovat od slunka do slunka na panských polích - orat, žnout, sekat trávu i pěstovat zeleninu - často na úkor vlastního hospodářství.
Svoboda za dvacetileté splátky
Osvobození nebylo bezplatné. Bývalí poddaní se museli z roboty vykoupit prostřednictvím vyvazovacích fondů, které zřídily jednotlivé zemské vlády, a náhradu splácet ve dvacetiletých splátkách do státní pokladny. Velkostatkáři v Čechách za zrušená robotní břemena a poddanská práva obdrželi celkem 56,9 milionu zlatých.
Konec rozdílu mezi panskou a poddanskou půdou
Zákon zároveň odstranil právní rozdíl mezi panskou a poddanskou půdou a zbavil veškerou zemědělskou půdu dosavadních naturálních i peněžních dávek. Z bývalých poddaných se tak postupně stávala nová vrstva svobodných sedláků a statkářů, kteří poprvé mohli s vlastní půdou nakládat bez souhlasu vrchnosti.
Cesta k modernímu zemědělství
Uvolněná pracovní síla i kapitál umožnily v následujících desetiletích rychlou modernizaci hospodaření. České země zažily zemědělskou konjunkturu 50. a 60. let 19. století - rozšířilo se střídavé hospodaření místo úhorového systému, přibylo umělých hnojiv a pěstování nových plodin jako cukrové řepy nebo brambor ve velkém. Zrušení roboty tak dodnes platí za jeden z klíčových milníků na cestě k modernímu českému zemědělství.
Zdroje: kampocesku.cz, seniortip.cz, cs.wikipedia.org
